Eduard Málek
Kamkoli chcete aneb teleporty pro všechny
Začalo to Nepálem a Indií. Od té doby mě přepadá cestovní horečka. Kulturní horečka. Prostě Horečka.
Eduard Málek
Kterak zaujatí rodiče rozvrátí vztah aneb bez vysoký ani ránu.
Petr D. a jeho přítelkyně měli na povrch idylický vztah. Bydleli u Petrových rodičů v půdní vestavbě, měli psa a plánovali dítě. Byli mladí. Petrovi bylo 23 let a Janě 22. Není lepší situace než takový, na pohled bezproblémový vztah. Není lepší situace pro fiasko. Maminka Jany byla středoškolská profesorka. Byla nějaka “Pí-ejdž-dý-er” nebo co.
Eduard Málek
My nic, my muzikantni aneb ale radši nic.
Je až k nepochopení, že za vším se musí hledat vina někoho jiného. Za všechno může nějaký politik, filosof, ideolog. Je třeba hledat takovéto persony. Nikdy za nic nemůže masa. Nikdy za nic nemůže společnost, která si stěžuje. Je zarážející, že média tyto proudy podporují. Názory a výkříky tohoto typu ještě více rozostřují danou situaci.
Eduard Málek
Banánová republika aneb pohádka pro děti
Byla jednou jedna Banánová republika. Byla to hezká země. Turisté ji velmi rádi navtěvovali. Ta země byla postavená na základech a hodnotách, které vytvořili před mnoha dekádami jejich předkové. Země s budoucností a rozkvětem. Země prosperující na sběru a vývozu banánů. V této zemi, milé děti, bydleli hrdí lidé, pracovití lidé, chytří lidé a hlavně lidé, kteří zemi zvelebovali. Stavěli města, školy, silnice. Zajišťovali bezpečný chod. Byli přísní k těm, co porušovali zákony této země.
Eduard Málek
Vekslák a stařena aneb něco funguje
Každé ráno vypiji kávu, jdu se psem, pak uskutečnit pravidelnou ranní stolici, lehká snídaně zprávy, a jedu do práce. Každý pátek se jdu opít a udělat ostudu. Každou sobotu mě bolí hlava. Každý den mám spoustu nápadů na hudbu, ketrou z 90% nenapíšu. Každodenní rutiny, které se staly součástí mého života. Někdo tomu říká stereotyp. Já tomu říkám záchytné body v životě. Lidé mají různé stereotypy
Eduard Málek
Nástrahy světa aneb věřte všemu co se píše
Žijeme v nebezpečné době. Často si říkám, zda do tohoto nebezpečím a hrůzou prošpikovaného světa zplodit potomka. Zda tady sám žít. Lidé moudří již zjistili, že všichni umíráme. Umíráme na všemožné civilizační choroby a podobné věci. Jak řekl jeden moudrý člověk. Svět se zbláznil, držte se.
Eduard Málek
Pátek aneb buranství ve všech koutech naší země
Pražské ulice jsou plny roztodivných lidí. Lidí různého původu, různého vzhledu, různého cíle. Chodí sem a tam. Samotní, ve dvojicích, v průvodech. Povídají si, poslocuhají svého oblíbeného interpreta v hudebním přehrávači, pozorují ostatní nebo mluví. Mluví s kolegou, mluví k davu nebo mluví samy se sebou. Mluví tiše, mluví chladně, řvou jak paviáni. Je mi velkou záhadou, kde se bere pud, o kterém chci psát a to pud řvaní jak pavián, mluvení hlasitě před lidmi, které nezajímáte a vměšování se do cizích hovorů. Svým způsobem pud otravování ostatních a to způsobem nanejvýš zavrženíhodném. Odkud se bere? Čím je dán?
Eduard Málek
Čekání na zelenou aneb maloměsťáctví na přechodu.
Stál jsem na přechodu a čekal až padne zelená. Se mnou čekalo na kraji obrubníku dalších několik lidí. Jeden postarší pán, v saku oděný, poměrně nízkého vzrůstu. Měl sympatický obličej, který volal: „Já už sem něco prožil, ale nebojím se tě, živote”. Další spolučekatel byl mladý kluk, cca. 18 let.
Eduard Málek
lll. Intervjů s Karlem Gottem
Další díl intervjů s. Tentokrát s Karlem Gottem. O dětech, o sametové revoluci, o třídním boji
Eduard Málek
Praha
Kdybych snad stál na balkoně v podkrovním bytě Pražského činžáku a pozoroval život. Cítil bych se jak Apolón nad Trójou, jak Artuš nad Kamelotem, jak praotec čech nad kotlinou rozprostřenou kolem krásných řek i jako Neron nad Římem. Cítíl bych se jako tramp co v přírodě tráví své nejrozmanitější a nejkrásnější chvíle.
Eduard Málek
ll. Intervjů s Jiřím Paroubkem
Zdravím, přináším druhý díl mého seriálu Intervjů s. Dnes s Jiřím Paroubkem o jeho politickém životě.
Eduard Málek
1. Intervjů s Miroslavem Kalouskem
1. díl mého seriálu Intervjů s. Několik otázek pro známou osobnost. Dnes jsem si jako prvního vzal na špacýr Miroslava Kalouska. V horizontu několika dní se těšte například Na Jiřího Paroubka, Tomáše Vandase či Karla Gotta. Jdeme na to
Eduard Málek
On a Ona
On jel autobusem Ona šla pěšky On byl po flámu Ona šla do práce
Eduard Málek
Cestička k domovu
Po dlážděném chodníku kráčím nocí. Něco už mám pod kůží, poznat se to dá Domů se však dostanu ještě svépomocí Ten kdo někdy pije to ze svých nocí zná
Eduard Málek
Pane králi či kdo vlastně jste
Říkali at se omluvím králi Že mi milost dá přede všemi Aby viděli, že je dobrý král Ale já řekl ne raději budu mít otlačeniny od provazu na krku je to lepší než pít víno s dojmem prohry raději poslední vodku ,až zítra ráno v pět tady to máte pane králi
Eduard Málek
Bez černý
Bez názoru bez nápadu, tahle doba šedá bez scénáře bez mezníků, užírá mě celá bez zásad a vzdorů, bez ochoty čehokoliv bez pohádek bez bájí bez špetky cukru a soli
Eduard Málek
Síla davu
Němý stín zahalen do šera takhle se cíti člověk v davu hledajíc slunce, ach ta nádhera když zase uvidí svou černou barvu
Eduard Málek
Otevřený dopis pro ježíška a slib,že nebudu psát o ranních zprávách
Ráno jak má být. Noc byla chladná. Já spal dobře ale přítelkyně ne. Nessie překvapivě opět spala jak zabitá. Mám problémy jí po ránu vůbec vzbudit. Klasika, káva, oblíknout se a jdeme na věc. V televizi neříkali žádnou novinu. Mě i Nessie bylo jasné, že vláda nepadne. Na rozdíl od vlády napadl opět další sníh. A napadla mě i myšlenka, že nebudu do nového roku psát nic o ranních zprávách.
Eduard Málek
Mléko,voda,pivo,rum whisky aneb cesta životem.
Doba rychlých šípů, Vontů, chlapeckých oddílů a part byla tatam a nám nezbylo nic jiného než chodit do hospody. Bylo nám šestnáct a krom nějakého toho sportu a nezábavné školní docházky, jsme neměli moc obzorů.
Eduard Málek
Nessie na hrad!!!!
Dnešní noc byla o něco lepší než ta minulá ovšem s blížícími se Vánocemi a hlavně s blížícím se stěhováním se spí nějak tak hůře. Tak to alespoň pociťuji já. Nessie je gaučák, takže kam jde gauč, tam jde. Nessie. Po neblahém probuzení a započetím popíjení kávy jsem při zapnuté televizi připravoval oblečení na další den. Něco teplého na sebe. V televizi se opět točilo vše kolem hlasování o důvěře vlády a tajení jedné politické strany.
Eduard Málek
Výprava za pokladem kapitána flinta aneb, vodáci sobě. II. část
Ani si nepamatuji první noc v campu. Tuším, že proběhl bujarý večírek, nějaké to jídlo a zpěv trampských odrhovaček u táboráků, k němž jsme se přifařili. Každopádně ráno jsme vylétli čilí a zdraví, nakoupili snídani a po desáté hodině jsme již seděli na našich plavidlech a naše flotila se ubírala vstříc novým říčním dobrodružstvím
Eduard Málek
O důvěře,nespokojenosti aneb exodus znovu na zemi.
Po probdělé noci, plné převalování se a okřikování zvěřince jsem se vykopal z postele. Noc byla příšerná. Nessie chrápala a vydávala zvuk jak dřevorubec. Wallyna, což je zakrslý králík, demolovala vybavení svého příbytku. Přes to všechno jsem ráno vstal. Udělal si kávu a pustil zprávy. Nessie byla ráda, jelikož na rozdíl ode mě se vyspala do růžova. Koukali jsme na TV (resp. Nessie koukala, já se rozkoukával). „Děkujeme, odcházíme.“
Eduard Málek
Výprava za pokladem kapitána flinta aneb, vodáci sobě. I. část
„Já myslim, že základ je rum. Protože rum je dobrý “ říkal jsem jednoho teplého letního večera na zahrádce jedné pražské hospůdky svému kamarádovi M. Na ten večer se hezky vzpomíná, už minimálně z důvodu toho, že byl teplý a letní. V zimě člověka potěší mnohem víc než by sám předpokládal. Zážitek z léta hopovznese. Ten večer jsme plánovali velkolepou výpravu za dobrodružstvím.
Eduard Málek
Státní rozpočet, drahé granule a Šampańské s kaviárem.
Ráno bylo opět mrazivé. Již jen pomyšlení, že budu muset do té zimy, mě zchladilo. Nessie byla nějaká rozdováděná. Nechápu. Asi se ven těší. Po kávě a zprávách, ve kterých mimo jiné zaznělo, že dnes poslanci schválí rozpočet na příští rok, jdeme ven. Nessie se těšila tak, že jsem jí pomalu nemohl nasadit kšíry. Běžela ještě k misce dožrat zbytek granulí.
Eduard Málek
Kterak se přicházelo k penězům za dob studentských.
To byly časy. Ještě na střední škole. Problémy typu není co do huby byli bezpředmětné. Pojem málo času zdál se být fantastický. Každodenní trable spočívali na tom, zda ten či onen den vůbec vyrazíme do školy.
| předchozí | 1 2 3 | další |
