Ale, to je celé špatně! Rozhodujeme se (a zaujímáme postoj) přeci na základě získaných informací. Tyto informace sice nejsou lživé, ale selektované. Důležité je tedy nastavení informačního filtru: co zdůraznit co potlačit a o čem nemluvit.... Jediné co zajímá mne je, kdo jsou ti nastavovači, jaká mají pravidla, kdo je řídí. (Možná nikdo?)

Například teď běží o to, navyknout si, že někde občas něco, či někdo bouchne, že existují no-go zóny, že jsou už i u nás místa, kde není dobře v určitou hodinu být - a že to je vlastně normální.

Takže předpokládám, že i pan autor dostal nějaké zadání, které svým článkem plní. Protože pocit strachu, to je až druhotný následek vyhodnocení (ano, často iracionálního) přijatých informací. A pak: strach je i pozitivní záležitost umožňující přežití.

Většinou neargumentujeme racionálními prostředky, ale zaplétáme so do ozubeného kola dezinformací, které postupně rozhýbají další a další kola, a nakonec dokáží změnit veřejné mínění, náladu ve společnosti...

Evropští politici hrají klasickou strachem motivovanou hru "císařovi nové šaty" a nikdo nemá pořádně odvahu vykřiknout, že císař je nahý... To je hlavní příčinou strachu ve společnosti a příklonu lidí k opačnému podobně nebezpečnému extrému... OBA extrémy je potřeba opustit...

Autor naznačuje, o co mu jde, ale padá sám do své pasti. Stačí se zabývat základními problémy a nikoliv těmi zástupnými. Poprosil bych ho o zamyšlení se nad tím, proč se něco děje celosvětově a komu to slouží. A náhle se rozjasňuje

Myslel jsem, ze to bude dobry clanek nez jsem narazil na tu Evropu. Pan se nam snazi podprahove podsouvat toleranci k uprchlikum.........

Znám spostu lidí ve svém okolí, kteří mají strach, aby je jejich kamáradi neodsoudili nebo na ně nekoukali skrz prsty, a tak se jeden před druhým například předhánějí, kdo bude více obhajovat Islám jako mírumilovný a přitom za "klidnějších dob" jim vadil způsob života muslimů odporující lidským právům jak je chápeme.. Nyní jim však strach ze ztráty "pozice" v kolektivu již brání myslet a otevřeně mluvit. Nastupuje u nich autocenzura strachu. Zatím je to v osobní rovině, ale v o se již vrací i snahy o cenzury centrální, které brojí proti každému jinému než tomu " správnému" názoru... To samé asi platí i na druhé straně a tak se názory a společnost polarizuje do krajních extrémů, jeden extrém by střílel lidi a dělal masokostní moučku a druhý neméně nebezpečný extrém se snaží prezentovat Islám jako integrovatelný a mírumilovný... Snad se oběma stranám vrátí odvaha a rozum...

kde žijete? U nás v práci je tomu přesně naopak, ve svém okolí jak by smet

super

bohužel nám informační doba přinesla jeden podstatný nešvar a to je netrpělivost...

vždy je lehčí a hlavně rychlejší opakovat hesla, mít přesně označené a zaškatulkované lidi a věřit, že ta nejsnadnější cesta je ta správná

Příliš mnoho slov. Měl byste se naučit psát své myšlenky kapku hutnějí. Skoro jsem u toho usnul. Smysl mají jen 4 poslední odstavce.

K textu. Člověk není racionální tvor. Ekonomie dlouho dělala chybu, že považovala člověka za racionálního a jeho chování a rozhodování za racionální. Není to tak. Člověk se chová iracionálně. Toho využívají určití lidé. La Pen pro zisk hlasů, člověk kupující zájezd do Maroka po bombovém útoku jako vynikající levnou dovolenou, kde je menší riziko jakéhokoliv problému než zbytek sezony.

Co se EU týče. Politici EU nevyužívají strachu. Ti používají jinou, stejně špinavou taktiku - "z cizího krev neteče"

Dobrý začátek, špatný konec. A dodávám s Murphym, špatný začátek, ještě horší konec.

Evropská unie nám nezajistila mír.

Ten nám zajistilo především NATO, které dokázalo ochránit západní Evropu před Sovětským svazem, a také skutečnost, že v Evropě jako takové už není o co se prát. Dnes jsou země natolik silně propojené ekonomicky, že přímé vojenské ovládání už by se nevyplatilo.

Evropská unie je jenom spolek krasořečníků a darmošlapů.