Desatero důvodů, proč muži chodí na pivo

Doběhl jsem tramvaj s vypětím veškerých sil. Další by jela až za pět minut. Byl bych blbej, kdybych si tuhle nechal ujet. L. mi psal, že už sedí u Tučků. Bylo pět hodin dvacet tři minut. Sraz jsme měli v půl sedmé. Také jsem chtěl být namístě dřív, ale bohužel budu tam slabou půl hodinku před oficiálním zahájením „pití piva“. V tramvaji bylo narváno a já musel stát. Cítil jsem opět zvláštní bublání v břiše a lechtání v podbřišku.

Pokaždé, když jdu na pivo, mě přepadnou střevní potíže. Musím prostě několikrát za den. Vše se zlepší až ve chvíli, kdy se napiji lahodného moku. Nevím, čím to je. Ostatní se mi vždy smějou, ale já tomu neumím poručit. Holt něco mě na to pivo táhne tak, že jsem nervózní, abych to stihl (proto jdu na pivo raději o hodinu dřív). Máma vždycky říkala:  „Kam spěcháš? Aby ses z těch kamarádů neposral.“  Je to tady. Nepřepadá mě to však jen kvůli kamarádům ale kvůli celkové atmosféře a vidiny dobře stráveného večera. Zvláštní je také chůze nebo spíše rychlost chůze do restauračního zařízení. Když vyjdu z bytu, jdu z lehka (z lehka dle možností střevních potíží) a z vesela. Čím blíže jsem vytouženému místu, tím rychleji se pohybuji. Šlo by z toho udělat i matematické vyjádření ale museli bychom uvažovat ideální počasí, ideální zdraví, ideální náladu a ideální hospodu. Snad jen ta ideální hospoda se dá najít. Když jsem došel ke vchodu, zrychlil jsem na rychlost světla (nebo spíš zvuku jelikož vevnitř jsem byl rychleji, než to stačila oznámit rolnička na dveřích a hlavně ani jsem si neobjednal a pivo jsem měl na stole). Usedl jsem, napil se a najednou mě polil pocit vítěze, pocit zázračně vyléčeného a pocit nesmrtelnosti (to po pár hodinách s L. určitě přejde). Večer proběhl už ani nevím jak. Vím jen, že jsem měl dobrý pocit i přes to že na mě obsluha nahoře bez svým darem vylila pivo, při zapisování osmého kousku.

Tudíž na základě dlouholetého výzkumu a vlastního sebeobětování se, jsem narazil na následující vědeckou tezi. Důkaz místo slibů

Výsledek bádání aneb desatero důvodů, proč muži chodí do hospod.

1)Uniknou před každodenním stereotypem práce, školy, rodinného života. (Né že by byl rodinný život špatný to ani za mák)

2)Vyléčí polovinu, ze svých za celý týden posbíraných nemocí

3)Zaženou chuť na sebevraždu či vraždu nadřízeného

4) Spraví si chuť po delším pití minerální vody

5)Konečně se dozví opravdové zprávy a né ty, které čte dennodenně v novinách. A dozví se pravdu o všem a všude.

6)Splatí dluh svému chlebodárci (státu) ve formě spotřební daně na pivu a kořalce

7)Vymění si s přáteli cenné rady ohledně žen, automobilů a sportu

8)Můžou realizovat potrhlé nápady, které by v práci znamenaly výpověď a doma pár facek

9)Chodí tam také proto, aby se další den pořádně vyspali

10) Pivo je prostě pivo.