Olympijské kruhy v obilí

Nevím jak vy ale článek tady na idnes mě přivedl na myšlenku. Kam veškeré sportovní akce směřují? Jsou zaměřené opravdu na sport?N ebo na prosazování a utvrzování míst na trhu? Pomáhají manipulovat s lidmi a vytvářet vlastní (údajně lepší) životní styl.  

Nevím jestli vůbec existuje něco, jako důvěra ve sport. Věřit můžete v nějakého boha, ve výhru v loterii, v lásku nebo ve spravedlnost ale sportu se snad nedá důvěřovat, sport se musí žít. Tím, že mluvíme o důvěře, opět mluvíme o nějaké značce, o brandu, o sportu jako korporaci. To je k smíchu. Pokud se ale o něčem takovém máme bavit, tak by důvěru jistojistě  posílil spíš příliv peněz pro mládež a pro menší sportovní oddíly a zejména pak tolikrát slibovaný support sokola. Tohle není podpora sportu ale podpora jednotlivých brandů nebo produktů. Všudypřítomná reklama a v podstatě při každé příležitosti opakované fráze či gesta marketingových specialistů jsou výmluvné. Vytváření Potěmkinových vesnic pro lahodící si oko nzaujatého. Za zbytek peněz se nakoupěj děvky a chlast a hurá olympijský kruhy. Celá ta olympiáda je jedna velký nafouknutý nepěkná věc. Pro ty sportovce to musí bý úžasnej zážitek a šílená zodpovědnost pro jejich vlasntí já. Proč by tedy měli být zastřeni funkcionářemi, kteří si na megalomanských zahajovacích akcích honěj trika aniž by za svuj život vyšli schody do druhého patra jejich vily. Proč by je měli zastírat reklamy na cokoli či kohokoli. Proč jsou zneužíváni k těmto zvrhlým pokusům zneužít sport ku vlastnímu prospěchu. Sportovci, kteří dnem a nocí dřou, si zaslouží víc. Hitlerovi se vyčítalo, že olympiády zneužil k politické agitaci. Vidím v tom ironickou paraelu. Vy ne?