Barevná hlava státu

Přes mou skepsi k úřadu prezidenta a přes můj absolutní nezájem o prezidentské volby, zapříčíňený především ztroskotanci na postu uchazečů o tento džob a nesuverenitou prezidentského postu po revolučních dobách, jsem svůj názor začal přehodnocovat po objevení nápadu, navrhnout Vladimíra Franze.

Po zlidovělých a nezajímavých kandidátech, nemajíc špetku vlastní fantasie,nemajíc kousku ochoty měnit zaběhnuté stádopasectví je to příjemná změna. Úřad prezidenta, resp. kandidáti na tento úřad jsou již po po několikáté jak jedna stejná, z lejna uplácaná figurka. Komunisti,aristokrati, zloději, lháři, podvodníci, vodníci , neandrtálci, hlupáci a kdovíco ještě. Člověk, si řekn:. "Jasně, tak teď si můžem zvolit toho svýho prezidenťáka tak prostě nějakýho pěknýho s hezkym oblekem, hlubokym hlasem. Někoho známýho abychom v hospodě před chlapama nebo na nákupech před holkama mohli říkat, že jsme volili právě tu a tu osobu bez studu z neznáma" ale pomyslí také na to, že po další volební období, budeme muset na takovou nudu koukat v TV, v novinách na náměstí při hyperoslavovaných svátcích?
Možná nejste připraveni na prezidenta jiného typu ale v tom případě nevím, proč tisíce z vás běhají jak střelení po náměstích a volají po změně. Tohle by mohla být pozitivní změna. Změna v pohledu lidí na sebe samé. Odstranění povrchností a strachu z néznámého a z někonvenčního. V pohledu na jinou stránku člověka, než na zapšchlé klišé. Ujasnění si priorit a hodnot, které člověku náleží. Prezident má být reprezentant našeho státního zřízení, našeho lidu. A co jako? Proč by to nemohl být zrovna profesor Franz? Udáváte směr. Pokud chce jablko kutálející se z kopce změnit směr musí to udělat samo. Nesmí čekat až půjde po lese opilý hajný a nakopne ho. Nač tvořit Neronovské ideály dokonalosti a božskosti když si můžeme vytvořit vlastní koncepci. Držím panu Franzovi palce i když ani netuším, zda o iniciativě usilující o jeho kandidaturu ví.